SHS ČMS

Vstup pro registrované:

Dny evropského dědictví - EHD - European Heritage Days

Již v počáteční fázi existence Sdružení se mezi jeho hlavními úkoly objevuje vůle "prosazovat výchovu občanské veřejnosti všech sociálních vrstev a věkových kategorií ke kulturnímu a ekonomickému vztahu k našim historickým městům a obcím". Jak se SHS ČMS podařilo během uplynulých deseti let dostát tomuto cíli?

Nejprve je třeba připomenout některé základní aspekty vývoje obecného kulturně historického povědomí a vztahu k národnímu dědictví (kulturní a přírodní dědictví jako celek) v naší zemi za posledních deset let.

Listopad roku 1989 vnesl zásadní změnu nejen do systému uspořádání české společnosti, ale odstraněním informačních a ideologických bariér připravil podmínky pro formování nových vztahů a postojů k základním složkám obecného povědomí. Vztah k národnímu i evropskému dědictví, k minulosti a všemu tomu, co nám dějiny a pocit národní i kontinentální identity zprostředkovává, je v tomto smyslu jednou z jeho dominant. Jeho význam pro definování pojmu moderní národ je zřejmý.

Kritická revize předlistopadového vývoje na začátku nové etapy samozřejmě proběhla. Konstatovala negativa a poctivě přiznala i některá pozitiva dosavadní péče o národní dědictví. Je otázka, nakolik se tato inventura, mající všechny rysy hektického transformačního období, skutečně dotkla, jednak všech odpovědných a zainteresovaných subjektů, dále pak obecného povědomí, resp. jak v průběhu posledních deseti let probíhala jeho kultivace právě ve zmíněné oblasti. Aniž je k dispozici nějaká důkladná analýza, lze ale zcela bezpečně vytušit, že transformace vztahu k národnímu dědictví (byť jde o trvale proměnnou) není dosud ukončena, dále pak, že podíl těch subjektů, které se na ní z hlediska své podstaty měly a mají podílet, je velice různorodý. Přes veškeré úsilí nelze říci, že s obecným vztahem k národnímu dědictví je u nás dnes již vše v pořádku. Zvláště znepokojivá je v tomto směru zcela stále zjevnější zanedbanost nejmladší generace.

Musíme-li přiznat jistou nespokojenost s podobou aktuálního vztahu průměrného občana České republiky k národnímu dědictví, je třeba vyhledat důvody tohoto stavu, pojmenovat konkrétní odpovědnosti a vyvodit z nich důsledky. Nejlépe je začít u sebe sama. SHS ČMS již před deseti lety deklarovalo svůj cíl v oblasti formování obecného vztahu k národnímu dědictví velice přesně - nešlo jen o kvalitativní proměnu vztahu k památkám, ale o změnu ve vnímání historických sídel jako celku (historické sídlo jako plnohodnotný funkční sídelní celek, spojitost přírodního a kulturního dědictví) s důrazem na kulturní (odideologizované hodnocení historických a kulturních hodnot, posílení vztahu k národnímu dědictví v obecném morálním kodexu vznikající občanské společnosti) a ekonomickou (národní dědictví jako kapitál) rovinu tohoto vztahu.

Sdružení, resp. komunální sféra, vstoupila do procesu transformace obecného vztahu k národnímu dědictví na dvou rovinách - individuálně na rovině lokální a korporativně na rovině celostátní.

Naplňování Programu regenerace městských památkových rezervací a zón s sebou přineslo nutnost vzniku místních Pracovních skupin pro realizaci tohoto programu a dále povinnost zpracovat a obecním zastupitelstvem schválit program regenerace té které konkrétní rezervace či zóny. To se neobešlo bez systematické práce s občany. Bylo třeba snést mnoho argumentů, i těch zcela nových, aby zvítězila vůle nastoupit proces plánovité komplexní regenerace sídla dle Programu regenerace MPR a MPZ.. Bez jistých posunů v kvalitě vztahu občanů k "jejich" místnímu kulturnímu dědictví by program nemohl přinést za léta svého působení takové výsledky, jakými se dnes může pyšnit.

Celostátní aktivitou vyloženě zaměřenou na formování nového vztahu občanů k národnímu i evropskému dědictví jsou Dny evropského dědictví (EHD). Je příznačné, že to bylo v naší zemi právě SHS ČMS, které si tuto významnou celoevropskou poznávací, společenskou, kulturní a výchovnou akci vzalo za své. Ujalo se role celonárodního garanta a prostřednictvím Národního sekretariátu EHD se zhostilo i role bezprostředního organizátora.

Sdružení tak učinilo s jasným vědomím své odpovědnosti za transformaci obecného vztahu k národnímu dědictví a své odpovědnosti za přípravu vstupu republiky do Evropské unie. Již od počátku bylo zcela zřejmé, že svobodné rozhodnutí o přijetí či nepřijetí členství v evropském společenství bude záviset na vyřešení vztahu národní a evropské identity, národního a evropského dědictví v mysli každého odpovědného občana naší země.

Poprvé se EHD či jinak Dny otevřených dveří památek v naší zemi uskutečnily v roce 1991. Československo bylo první středoevropskou zemí, která tuto akci přijala za svou. Již v roce následujícím se v Československu odehrálo celoevropské zahájení této akce. Vlastní program tohoto slavnostního aktu proběhl v Praze, Táboře, Telči a v Trnavě za přítomnosti domácích i evropských celebrit. S EHD je každoročně spojena soutěž o nejlepší projekty prezentace kulturního dědictví s využitím mezinárodní spolupráce, kterou uděluje Rada Evropy spolu s Evropskou unií a Nadací krále Baudouina. Naše země uspěla v této soutěži v roce 1994, kdy Cenu EHD získalo město Olomouc s projektem ?Švédové na Hané a město Tábor s projektem ?Táborská setkání. Výraznou inovaci do obrazu českých EHD vnesl rok 1998. SHS ČMS tehdy přikročilo k rozhodnutí vydávat Katalog EHD - praktický průvodce po této akci v naší zemi, určený pro domácí i zahraniční návštěvníky. Vydávání Katalogu přispívá k tomu, že se EHD stávají i u nás významným fenoménem cestovní ????

EHD se v průběhu 9 let staly trvalou součástí kulturní nabídky našich historických sídel. To, že tato akce vykazuje ve všech svých parametrech stále vzrůstající úroveň, vypovídá o její opodstatněnosti. Sdružení se tedy může při zpytování vlastního svědomí na poli péče o obecný vztah k národnímu dědictví směle pochlubit touto úspěšnou aktivitou. Ostatně jde o jediný dlouhodobý a trvale úspěšný projekt přípravy naší země na její roli v budoucí Evropě, ať již to s datem našeho přijetí do EU dopadne jakkoli.

EHD sehrávají již devět let v naší společnosti ještě jednu nezastupitelnou roli - stávají se komunikačním průsečíkem nové kvality, protože přivádějí ke spolupráci ty subjekty, které spolu běžně příliš nespolupracují. Tím obohacují předivo vztahů k národnímu dědictví o nové kvality a nové podněty. Rok 1997 ukázal, že EHD mohou v ČR splnit ještě jednu významnou roli: Když Moravu toho roku postihly zničující povodně, staly se EHD manifestací solidarity a morální odpovědnosti za památkový fond celé vlasti a prostřednictvím sbírky na ohrožené památky i nástrojem konkrétní pomoci.

SHS ČMS aktivně využilo i další příležitosti k posílení obecného vztahu k národnímu dědictví. V roce 1999 se Česká republika zapojila z iniciativy SHS ČMS a s podporou MK ČR do celoevropské akce Kampaň Evropa-společné dědictví. Sdružení v témže roce iniciovalo akci Milénium, která obnáší celou řadu počinů propagujících či nově zpřístupňujících národní dědictví ČR. EHD, Kampaň a Milénium byly veřejnosti přiblíženy ve formě jednotného Katalogu s názvem ?Kulturní dědictví České republiky na prahu třetího tisíciletí?.

Ohlédnutí za dosavadními ročníky EHD a za celkovou péčí SHS ČMS o kultivaci obecného vztahu k národnímu dědictví je sice důvodem k pozitivním hodnotícím soudů, nicméně je jisté, že v zaběhlých aktivitách je stále co zlepšovat a navíc se zde rýsuje celá řada nových úkolů.

Rekapitulace našich aktivit v uplynulém desetiletí nás jednoznačně přesvědčuje, že alfou a omegou všeho našeho úsilí je právě kvalita a hloubka obecného vztahu k národnímu dědictví. Vždyť poslanec, jemuž je pojem národní dědictví zcela lhostejný, těžko zvedne ruku pro dobrý památkový zákon či dostatečně vybavený dotační program pro obnovu památek, obdobně postižený státní úředník těžko podstoupí nepříjemný boj spojený s důsledným dodržením litery památkového zákona a národní dědictví ignorující člen obecního zastupitelstva nepodpoří v obecním rozpočtu žádné "zbytečné" výdaje spojené se zachováním čehosi starého, polorozpadlého. Boj o památky, o naše i evropské dědictví není jen zápasem o peníze, jak by se mnohdy mohlo na první pohled zdát, je především permanentním bojem o myšlení tisíců, milionů občanů naší země a celého kontinentu. Naše Sdružení je i nadále připraveno přispívat k jeho stále lepším výsledkům.

Stručné připomenutí historie EHD

Rok Evropské zahájení Národní zahájení EHD v ČR    EHD       v ČR    Přihlášení lokální garanti Počet zpříst. památek Počet návštěvníků památek a akcí v ČR Téma EHD v ČR
1991     7. září 60 300 50 tis.  
1992 11. - 13. září Praha-Tábor-Telč- Trnava, ČSFR   11. - 13. září 60 300 90 tis.  
1993 11. - 12. září Antverpy, Belgie   11. září 90   110 tis. Život památkám
1994 10. - 11. září Lisabon, Portugalsko 16. - 17. září Znojmo * 17. - 18. září 147 580 170 tis. Život památkám
1995 8. září Paříž, Francie 9. září Třeboň 16. - 17. září 115 500 150 tis. Život památkám
1996 13. - 14. září Copenhagen, Dánsko 7. září Kutná Hora 14. a 15. září 120 500 180 tis. Život památkám
1997   6. září Nový Jičín 13. - 14. září 204 1200 450 tis. Pomoc památkám (aktuální vzhledem k záplavám)
1998 5. září Stockholm, Švédsko 5. září Kroměříž 12. - 13. září 216 605 550 tis. Památky - živý obraz minulosti
1999 4. září Glasgow, Skotsko 4. září Jihlava 11. - 12. září 227 725 510 tis. Národní kulturní dědictví - součást evropské paměti
2000 2. září Bern, Švýcarsko 1.a 2. září Litomyšl 9. - 10. září 218** 807** 535 tis. Národní kulturní dědictví - součást evropské paměti

* historicky první Národní zahájení EHD v ČR
** údaje známé k 21. 7. 2000
Pozn.: V letech 1999 - 2000 proběhly EHD v ČR jako součást celoevropské akce Rady Evropy, Kampaně Evropa - společné dědictví.

« předchozí stránka