SHS ČMS

Vstup pro registrované:

Nositel tradice lidových řemesel 2010

Nositel tradice lidových řemesel legislativní rámec »

Nositel tradice lidových řemesel roku 2010

Fotogalerie Nositelů tradice lidových řemesel 2010 zde.

Alfred Stawaritsch (*1942), jak konstatoval i sám předkladatel Společenstvo uměleckých kovářů a zámečníků a kovářů – podkovářů Čech, Moravy a Slezska, je v současné době jediným z mála kovářů ovládajících tradiční kovářské technologie. S řemeslem se seznámil již v dětství, a to v dílně svého strýce Bohumíra Kratochvíla, kde se řemeslo dědilo z generace na generaci. Díky tomu se seznámil s celou řadou tradičních postupů nutných při opravách zemědělského nářadí a vozů. Většinu těchto znalostí mohl využít jako mistr odborného výcviku na Odborném učilišti Sigmy Lutín, kde vychoval několik stovek budoucích kovářů. Vlastní dílnu provozoval zpočátku při zaměstnání, později společně se dvěma syny jako hlavní činnost. Dnes se zde vyrábí jak stavební a interiérové kování, tak ve spolupráci s kolářskou dílnou okovávají loukoťová kola a konstrukční prvky vozů.
Tradiční kovářské zpracování kovu prožívalo v posledních 100 letech postupný úpadek, na jehož konci zůstalo pouze několik desítek mistrů, pracujících převážně pro potřeby Památkové péče. Přestože řemeslo zažívá v posledních desetiletích opětovný boom, jedná se především o tzv. umělecké kovářství, jehož produkty jsou výtvarně pojaté stavební a interiérové prvky bez nároků na dodržení kovářské technologie. Současné technické pomůcky a nástroje ostatně ani nenutí mladé adepty řemesla aby je využívali, a tím jim hrozí zánik. Ještě hůře je tomu u výrobních postupů tradičních zemědělských nástrojů – jako jsou motyky, vidle, sekery a další, které umí vyrobit jen nemnoho mistrů a právě z toho důvodu si toto krásné řemeslo zaslouží trvalou ochranu a péči.


Augustin Krystyník (*1952) pochází z rodin, kde zpracování dřeva má dlouholetou tradici. Otec, Pavel Krystyník, se kolářem vyučil v Hovězí a v rodném domě v Novém Hrozenkově si postupně vybudoval moderní dílnu s celou řadou strojů, které slouží doposud. Pokračovateli rodinné tradice se stali dva z jeho synů, taktéž vyučení koláři, postupný úbytek zakázek je však poznenáhlu přivedl k truhlářství a výrobě nábytku. Změna nastala teprve v 90. letech 20. století s obnoveným zájmem o provoz historických kočárů a bryček, kterým bylo třeba opravovat kola. Ve spolupráci s dílnou pana Václava Obra v Čechách pod Košířem, zaměřenou na opravy kočárů, začal opět opravovat stará a hlavně vyrábět nová kola. Na nich v současné době jezdí nejen historické ekypáže, sportovní bryčky, ale též automobiloví veteráni.
Kolářství patřilo společně s kovářstvím k tradičním řemeslům na vesnici, spojených převážně se zemědělským hospodařením. V průběhu druhé poloviny minulého století však vlivem modernizace v zemědělství postupně ztrácelo na svém významu a v současné době z našeho venkova již zcela vymizelo. Pan Krystyník je tedy jedním z posledních mistrů v tomto oboru řemeslné výroby. Pokračuje v rodinné tradici a zachovává generacemi odzkoušené výrobní postupy. Pracuje výhradně s tvrdými dřevy listnatých stromů, jejichž používání je v tomto oboru nenahraditelné. Kolářské řemeslo prezentuje na veřejnosti, snaží se lidem přibližovat dříve tak běžný a nepostradatelný obor lidové řemeslné výroby.

Milan Strmiska (*1952) navazuje svou prací na tradici knoflíkářských dílen vyrábějících perleťové zboží ještě v druhé polovině 20. století v Žirovnici. Výrobě se naučil od sestry své manželky, vyučené knoflíkářky, působící v Žirovnici a později Pelhřimově. Postupně pronikal do tajů tradiční výroby, k čemuž mu pomohlo i vybavení knoflíkářské dílny z Předína a nakonec i samotné Žirovnice, kde výroba v 90. letech 20. století zcela zanikla. Společně s manželkou Evou Strmiskovou, která působí jako výtvarnice a navrhuje design perleťových šperků, obohatili řemeslo o celou řadu nových výrobních vzorů. Díky tomu je o výrobky z perleti mezi zákazníky stálý zájem a můžeme doufat, že výroba hned tak nezanikne.
V Čechách je výroba perleťového zboží soustředěna do několika center, z nichž největší bylo v Žirovnici a okolí. Výrobou se zabývali hlavně muži, děti a ženy vypomáhaly s balením a distribucí. Dutým vrtákem upnutým do šlapacího soustruhu se z rozměrných lastur vyvrtávaly pravidelné válečky. Následovalo štěpení sekáčkem na jednotlivé vrstvy, broušení a vrtání dírek. Nakonec se budoucí knoflíky nasypaly do otáčivého bubnu s pemzou a kyselinou, jež knoflíkům dodávala potřebný lesk. Někteří výrobci vyráběli z perleti i drobné oděvní doplňky, jako jsou brože, spony, přívěsky a také Valašské kotule k spínání krojových košil.

Ve Strážnici dne 18. 6. 2010 Mgr. Martin Šimša
 

Nositelé tradice lidových řemesel roku 2009
 

  • Božena Habartová, Uherské Hradiště –  obor výroba tradičního lidového oděvu
  • František Mikyška, Petrovice u Sedlčan –  sekernické zpracování dřeva
  • Karel Hanák, Hodonín –  výroba habánské fajánse
  • Ladislav Chládek, Výprachtice –  výroba hraček štípaných ze soustruženého bloku
  • Vít Kašpařík, Velké Karlovice –  výroba tradičních hudebních nástrojů 

    podrobnosti zde
     

Nositelé tradice lidových řemesel roku 2008

  • Marie Skrežinová, Zlechov – obor výroba textilních květin, vonic a věnců
  • František Pavlica, Hroznová Lhota – obor výroba a hotovení doškové krytiny
  • Eva Minksová, Velká nad Veličkou – obor horňácká výšivka
  • Ludmila Dominová, Zliv u Hluboké nad Vltavou – obor výšivka z rybích šupin
  • Pavel Číp, Zubří – obor výroba hudebních nástrojů 
     
    podrobnosti zde

 Nositelé tradice lidových řemesel roku 2007

  • Rozálie Blažková (*1941) - Nesvady, pletení z kukuřičného šustí
  • Hana Buchtelová (*1961) - Malá Vrbka, tkalcovství plátna
  • Blanka Mikolajková (*1960) Rožnov pod Radhoštěm, technologie pletení na rámu.
  • Iveta Dandová (*1963) - Mnichovo Hradiště, zpracování orobince
  • František Tureček (*1928) - Tvrdonice, obuvnické řemeslo

    podrobnosti zde
     


Nositelé tradice lidových řemesel roku 2006

  • Josef Hruška ( *1941), Valašské Meziříčí, kovář a podkovář
  • Jaroslav Sucháček st. (*1936), Lhota u Vsetína, výroba kamenných brousků
  • Ludmila Kočišová (*1931), Vnorovy, zpracování kukuřičného šustí
  • Dana Ptáčková (*1950), Morkovice, košíkářka
  • Miloslava Zatloukalová (*1959), Brodek u Konice, zpracování slámy


    podrobnosti zde

  

Nositelé tradice lidových řemesel roku 2005

  • Josef Janulík, Josefov, obor výroba tradiční lidové obuvi,
  • Drahomír Smejkal, Jihlava, obor ruční výroba pilníků a rašplí,
  • Jiří Ondřej, Zubří, obor výroba březových metel.

Podrobnosti zde »

  

Nositelé tradice lidových řemesel roku 2004

  • František Joch ze Strážnice - v oboru lidový modrotisk
  • Štefan Kanaloš z Ostravy - v oboru dlabané dřevo
  • Jiří Myška z Hlinska - v oboru sekernictví
  • Jarmila Oharková z Tišnova - v oboru ruční tkaní

Podrobnosti zde »

  

Nositelé tradice lidových řemesel roku 2003

  • Josef Kopčan z Valašské Bystřice - tesařské a sekernické zpracování dřeva
  • Zdeněk Kubák - tradiční tkaní látek
  • Oldřich Kvapil z Hořic - řezbář reliéfních forem na perník
  • Milan Macho ze Suchdola nad Lužnicí - pletení z loubku
  • Petr Stoklasa z Velkých Karlovic - hotovení štípaných holubiček

Podrobnosti zde »

  

Nositelé tradice lidových řemesel roku 2002

  • Zdeněk Bukáček, Krouna - obor soustružené hračky
  • Jiří Danzinger, Olešnice na Moravě - obor tradiční modrotisk
  • Jana Juřicová, Vigantice - obor bílé vyšívání
  • Ivo Nimrichter, Kyjov - obor černá hrnčina
  • Miloslav Trefanec, Klatovy - Čínov - obor tradiční kovářství

Podrobnosti zde »

  

Nositelé tradice lidových řemesel roku 2001

  • Antonín Moštěk z Vlčnova - obor keramika
  • Stanislav Štěpánek z Morkovic - obor košíkář
  • Ladislav Rejent z Proseče u Skutče - obor soustružník dřeva
  • Jiří Drhovský z Týnce nad Vltavou - obor výrobce dřevěných hraček
  • Rudolf Volf z Kolovče - obor hrnčíř

Podrobnosti zde »

 

   

« předchozí stránka