SHS ČMS

Vstup pro registrované:
E Mapa

Blatná

Informace ve zkratce
kraj: Jihočeský kraj
katastrální výměra: 13 620 314 m2
počet obyvatel: 6 217 (6 636)
Městský úřad: třída T.G.Masaryka 322
388 11 Blatná
Telefon: 383 416 101
Starosta / ka: Mgr. Bohuslav Navrátil
Email: starosta@mesto-blatna.cz
Členství ve Sdružení: od založení SHSCMS

Poloha v rámci ČR:

Poloha v ČR

Oficiální web stránky:

www.blatna.eu

Památka UNESCO:

ne

Na území města se nachází:

MPZ:
rozloha: 949 000 m2
počet památek: 31
od kdy: 12.11.1990

Popis:

Blatná je jihočeské město ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice. V Blatné vzniká z několika potoků řeka Lomnice. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. První písemná zmínka o Blatné je z roku 1235. Ve 14. století vlastnili osadu Bavorové ze Strakonic. V 15. století a na počátku 16. století je blatenský hrad centrem dominia Pánů z Rožmitálu. Roku 1601 byla Blatná císařem Rudolfem II. povýšena na město. To je zasazeno do krajiny, tvořené mírnými žulovými pahorky a hladinami překrásných rybníků. Jméno dostalo podle blat, mezi nimiž bylo založeno.

Historie:

Historie Blatné a Blatenska

Souvislejší osídlení Blatenska lze doložit hmotnými prameny již v 7. století př. n. l. Nejvíce nálezů je ze 4. stol. Př. n. l. v souvislosti s vrcholící expanzí Keltů do střední Evropy. První slovanští obyvatelé přicházejí na Blatensko především v 8. století n. l. Osídlení celého Blatenska je možno datovat před r. 1200 a považovat je za dílo českého etnika.

První písemná zpráva o Blatné je z roku 1235. Lze však předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. V důsledku kolonizační aktivity Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné, dochází k rozvoji osady, která nabývá na významu zejména za posledních Bavorů ve 14. století. Tato tendence se stupňuje ještě v 15. a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. S tím souvisí hospodářský i kulturní vývoj Blatné. S Rožmitály lze spojovat počátky rybníkářství na Blatensku, chov ovcí a intenzivnější obilnářství. Do té doby spadá i zakládání prvních pivovarů.
18. století je dobou selských bouří na Blatensku, zejména na lnářském panství, ale i dobou kulturního rozkvětu Blatné. Celé toto století je panství v držení uherského rodu Serényiů, kteří štědře podporovali církevní stavby. V letech 1810 – 1813 působil na Blatné jako vychovatel u rodiny Hildprandtů, posledních i současných majitelů zámku, Jan Evangelista Purkyně.

V roce 1834 postihl Blatnou velký požár, kdy shořela větší část města, náměstí a k němu přilehlá třída J. P. Koubka. Brzy se však začalo s výstavbou nových domů v pozdně empírovém slohu. Zvonice, která též vyhořela, byla upravena novogoticky.
Po zrušení patrimoniální správy se Blatná stala od poloviny 19. století okresem a byla jím až do roku 1960.

K významnějším stavbám patří budova tehdejšího okresního hejtmanství z roku 1868.

Rok 1848 přinesl konec patrimoniálního zřízení v Čechách a Blatná se od roku 1850 stala okresním městem na více jak sto let. V té době bylo ve městě 257 domů a 1 805 obyvatel. Většina blatenských občanů se živila zahradničením na menších pozemcích a řemeslem. Nejpočetnějším cechem zde byli ševci. Některé prameny uvádí, že se tímto řemeslem živilo až 500 lidí.
Přes nepříliš příznivé ekonomické podmínky obyvatel se v Blatné rozvíjel kulturní život, především ochotnické divadlo. Spolek divadelních ochotníků zde byl založen v roce 1851 jako druhý nejstarší ochotnický spolek v jižních Čechách.
V roce 1861, vznikla Občanská beseda a její knihovna byla nejstarší veřejnou knihovnou v Blatné.
V roce 1865 byla Blatná novou správní reorganizací potvrzena jako politický okres a stala se sídlem okresního zastupitelstva. Na sklonku 19. století měl okres Blatná rozlohu 678 km2 a žilo zde přes padesát tisíc obyvatel.
Od roku 1884 zahájila činnost Jednota sokolská.
V roce 1879 založený Sbor dobrovolných hasičů.
Dalším významným spolkem působícím v Blatné byl pěvecký spolek Úslavan, pojmenovaný podle starého názvu říčky Lomnice, založený v roce 1863.
Na počátku 20. století v letech 1902 – 1904 byla postavena nová školní budova v novorenesančním slohu, která dodnes patří mezi nejvýznamnější stavby ve městě.
V roce 1899 byla otevřena místní dráha Strakonice – Blatná – Březnice, která umožnila lepší styk se sousedními oblastmi dosud izolovaného města.

Rozvíjela se stavební činnost, v roce 1933 byla dokončena Sokolovna, rok před tím nová budova okresního úřadu a v roce 1940 stavba spořitelny.

Současnost:

Od roku 1990, kdy byla MPZ Blatná prohlášena, byla obnovována stavební podstata domů, revitalizace jejich funkcí, zhodnocení a restaurování památkových prvků, modernizace technického vybavení domů, zajištění dlouhodobé životnosti podzemních inženýrských sítí jejich rekonstrukcí či výměnou, vytvoření optimálního architektonického výrazu veřejných prostranství náměstí a ulic jejich vhodnou výdlažbou.
Byly obnoveny mnohé objekty v havarijním stavu, nevyužívané nebo využívané nevhodně. Stanovení nového využití bylo určováno se snahou o soulad s veřejnými zájmy a návratnost vynaložených prostředků. V MPZ jsou dosud některé
objekty v havarijním stavu.
Zbrzdění a zkomplikování procesu regenerace posledního období znamenaly povodně, které silně poškodily prostředí se zástavbou. Opravy se dosud nepodařilo provést v potřebném rozsahu.
V posledních letech je namístě cílená regenerace veřejných prostor – ulic, náměstí a parků i sportovišť tak, aby jejich důstojnou úpravou byly podporovány městotvorné funkce jak z hlediska urbanistických předpokladů, tak z hlediska jejich naplňování v denním životě města, jeho obyvatel a návštěvníků.
Blatná je pro své kulturní památky, růžová pole J. Böhma, okolní půvabnou krajinu s mnoha rybníky a zajímavými přírodními úkazy vždy vyhledávána.

Příslušné NPÚ:

územní odborné pracoviště České Budějovice

Členství v dalších seskupeních (mikroregion atd.):

Svazek obcí Blatenska
Svazek měst a obcí Strakonicka