SHS ČMS

Vstup pro registrované:
E Mapa

Beroun

Informace ve zkratce
kraj: Středočeský kraj
katastrální výměra: 23 980 000 m2
počet obyvatel: 18 500 (0)
Městský úřad: Městský úřad Beroun
Husovo náměstí čp. 68
266 43 Beroun – Centrum
Telefon: 311 654 111
Starosta / ka: Ing. Šárka Endrlová
Email: starostka@muberoun.cz
Zástupce pro Sdružení: František Ečer
Email: mstar.ecer@muberoun.cz
Členství ve Sdružení: 1993

Poloha v rámci ČR:

Poloha v ČR

Oficiální web stránky:

www.mesto-beroun.cz

Na území města se nachází:

MPZ:
rozloha: 179 390 m2
počet památek: 13
od kdy: 1992

Popis:

Královské město Beroun leží na soutoku řeky Berounky s jejím pravostranným přítokem Litavkou, mezi dvěma významnými chráněnými krajinnými oblastmi; CHKO Křivoklátsko obklopující město od severu k jihu po západní straně a CHKO Český kras přiléhající k městu stejným způsobem ale po straně východní. Významná je malá vzdálenost od hlavního města Prahy, ale zejména poloha na důležité dopravní ose na západ, po které vedla v dávné minulosti obchodní stezka z Prahy do Bavor s brodem přes řeku Mži, a v současnosti dálnice D5 a významná železniční trať Praha – Plzeň. Význam samotného města i jeho okolí dokládají mnohé památky, např. velice dobře zachovalé pozůstatky středověkého opevnění města se dvěma branami, Pražskou a Plzeňskou, kostel svatého Jakuba Většího či skupina starých měšťanských domů na centrálním Husově náměstí, dobře známé hrady Karlštejn, Křivoklát, Točník a Žebrák, nebo méně známý, ale historicky neméně významný Tetín.

Více na: www.mesto-beroun.cz

Historie:

V oblasti, která byla osídlena již od pravěku, vznikla ve třináctém století při brodu přes řeku Mži (dnes Berounka) na významné obchodní stezce vedoucí z Prahy do Plzně a dále do Bavor osada, ve které se soustřeďovali řemeslníci schopní zabezpečit základní potřeby kupců a pocestných. První písemnou zmínku o Berounu jako o městě nacházíme v listině Přemysla Otakara II. z roku 1265. Latinský název Verona byl do němčiny překládán jako Bern, do češtiny jako Berona, Berún a Beroun. Město zpustlo, ale bylo znovu vybudováno za vlády Václava II. Středověký zakladatel přisoudil městu téměř pravidelný čtvercový půdorys, který je dodnes ve městě dobře čitelný. Urbanistický rozvrh města Berouna byl ve vztahu k dalším královským městům z doby posledních Přemyslovců nápadně jednoduchý. Pro ochranu města a jeho obyvatel bylo již kolem roku 1300 budováno důkladné opevnění tvořené hlavní hradební zdí s 37 dovnitř otevřenými baštami a dvěma hlavními vstupními branami, 6 až 10 metrů širokým parkánem, nižší parkánovou zdí, vodním příkopem a zemním valem. V roce 1303 udělil panovník Berounu majestát, podle něhož se město mohlo spravovat právem Starého Města pražského. Výhodná poloha na významné obchodní stezce blízko hlavního města napomáhala rozvoji řemesel a obchodu a tím celkovému rozkvětu města, občas pozastavenému požárem, epidemií nebo pobytem nezvaných vojsk. Po stavbě železniční tratě se vedle tradičních řemesel začal rychle rozvíjet průmysl zpracovávající nerostné suroviny bohatě se vyskytující v okolí, hlavně železnou rudu a vápenec. Rozvoj průmyslu přinesl zvláště ve 2. polovině minulého století znehodnocení životního prostředí zejména vysokou prašností všudypřítomnou v celé berounské kotlině a znepříjemňující život berounským občanům, ale i drancováním ložisek vápence v četných lomech v okolní přírodě.
Více na: www.mesto-beroun.cz

Současnost:

Po sametové revoluci se ve městě a okolí vrátily některé firmy do rukou původních majitelů, nebo spíše jejich potomků a nástupců, některé zanikly, některé získaly podporu velkých investorů. V současné době je Beroun i nadále významným průmyslovým a obchodním centrem, ale postupně se stává i významným centrem kulturním, společenským a sportovním, kde se každoročně pořádají dnes již tradiční kulturní, společenské ale i sportovní akce nadregionálního významu, např. hudební festival Talichův Beroun, udělování prestižních cen filmovým tvůrcům Berounský trilobit, Hrnčířské a řemeslné trhy, nebo Berounský Bike Marathon. V medvědáriu na Městské hoře našli svůj nový domov večerníčkoví Méďové Vojta, Kuba a Matěj. Pro ochranu historického jádra města byla v roce 1992 vyhlášena městská památková zóna Beroun. Díky zániku některých prašných provozů a zásluhou investic majitelů firem do nových ekologičtějších technologií se město postupně vymanilo z šedi a nánosů špíny několika minulých desetiletí a začalo rozkvétat barevnými fasádami opravených starých a mnohdy velmi cenných domů, ale i novostaveb bytových domů postavených na „zelené louce“ nebo v areálech bývalých vojenských kasáren či průmyslových areálů. Nové stavby rovněž postupně vyplňují proluky v historické zástavbě, které vznikly necitlivými demolicemi v historickém centru Berouna v 70. letech minulého století. Pro výhodnou polohu nedaleko hlavního města Prahy, která spolu s nádhernou přírodou v blízkém okolí nabízí výhody městského bydlení s veškerým kulturním, společenským, sportovním a relaxačním zázemím, spojené s romantikou venkovského bydlení téměř v přírodě při současném zachování možnosti pohodlného dojíždění za prací do nedaleké Prahy, silně vzrůstá zájem o bydlení v dnes již čistém Berouně. Toto vše má za následek prudký rozvoj bytové výstavby a s tím související rozvoj služeb a nabídky volnočasových aktivit.
Více na: www.mesto-beroun.cz

Příslušné NPÚ:

Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, Sabinova 5, 130 11 Praha 3 – Žižkov

Členství v dalších seskupeních (mikroregion atd.):

1. Dobrovolný svazek obcí Cyklistická stezka „Po stopách českých králů“
2. Bohemia Centralis

Nejvýznamnější památky ve městě

Na území MPZ Beroun je evidováno 13 nemovitých kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, na zbývajícím území města dalších 6.

1. Středověké městské opevnění

pochází z doby kolem roku 1300, v pozdní gotice bylo upraveno. Opevnění tvořila hlavní hradební zeď zesílená 37 baštami a dvěma hlavními hranolovými věžemi, které sloužily jako vstupní brány (Dolní zvaná Pražská a Horní zvaná Plzeňská). Bašty nejen staticky zpevňovaly hlavní hradební zeď, ale umožňovaly i účinnou obranu prostoru před hlavní hradební zdí a před sousedními baštami postřelováním z bočních střílen. Na vnější stranu hlavní hradební zdi navazoval 6 až 10 metrů široký parkán na druhé straně ohraničený nižší parkánovou zdí, na kterou bezprostředně navazoval vodní příkop s vnějším sypaným valem. Do dnešních dnů se dochovaly obě hlavní hranolové věže (Pražská ve své původní gotické podobě, Plzeňská po požáru barokně upravená) a části hlavní hradební zdi se zbytky bašt, parkánové zdi i hradebního příkopu, zejména na jižním úseku, části západního a severního úseku. Zajímavostí je zbytek hlavní hradební zdi dochovaný v interiéru zadního traktu radnice. V průběhu 18. a 19. století byly k vnitřní straně hradební zdi přistavovány domky, z nichž některé využívaly i vnitřní prostor bašt.

Berounské hradby jsou výjimečnou památkou, která dnešní město spojuje s jeho samotnými kořeny, sahajícími až do 13. století. Středověké opevnění Berouna má mimořádný význam v souvislostech památkových hodnot našich historických měst a pevné místo ve fondu české a středoevropské fortifikační architektury.

2. Kostel sv. Jakuba Většího s areálem děkanství

kostel původně gotický, založen asi ve 13. století, poškozen několika požáry (1544, 1599, 1735). V roce 1738 barokně přestavěn, v letech 1771-72 znovu přestavěn. Před kostelem morový sloup. Barokní patrová budova děkanství čp. 24 nahradila na počátku 18. století původní gotickou farní budovu, ze které se dochovaly pouze sklepy s valenou klenbou.

3. Radnice

dům čp. 68 na Husově náměstí. Současný vzhled s dvoupatrovým průčelím se třemi štíty, hodinami, městským znakem a bohatou štukovou výzdobou získala budova radnice při rozsáhlé přestavbě na počátku 20. století.

4. Jenštejnský dům

dům čp. 87 na Husově náměstí. Nejstarší a architektonicky nejcennější dům ve městě. Dům je přesně datován nápisem na renesančním obloukovém portálu z červeného mramoru. Z nápisu je patrno, že dům dal postavit roku 1612 Jindřich Čížek z Jenštejna, městský patricij a berounský císařský rychtář. Dům je dnes propojen se sousedním měšťanským domem čp. 88. V obou domech jsou v současné době expozice Muzea Českého krasu, ve dvoře byl zřízen geopark Barrandienu.

5. Měšťanský dům čp. 89

zvaný Frišmanský, na Husově náměstí – postaven roku 1654 Matoušem Frišmanem z Ehrenkronu. Jednopatrový renesanční dům s barokním štítem. Dnes využíván k bydlení majitele (patro) a ke komerci (obchod v přízemí).

6. Dům „U tří korun“ čp. 90

v Palackého ulici. Dům postavil roku 1684 křivoklátský hejtman Jan Friedrich Clanner z Engelshofenu. V letech 1787-91 zde byl berounský krajský úřad. Jednopatrový dům s barokním průčelím se dvěma štíty a osmi okenními osami, v zadní části společenský sál s bohatou štukovou výzdobou. Dnes využíván komerčně (restaurace, kanceláře), společenský sál prochází generální rekonstrukcí a na své vhodné využití teprve čeká.

7. Hotel „Český dvůr“

měšťanský dům čp. 86 na Husově náměstí. Jednopatrový dům postavený císařským rychtářem Samuelem Milínem Preslem roku 1715, který zde založil císařskou poštu v Berouně a hostinec Český dvůr. Pozdějšími adaptacemi byl stav domu podstatně změněn. Dnes využíván komerčně jako hotel.

8. Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého

na Husově náměstí. Kašna od kameníka Slezáka z roku 1729 stávala původně zhruba uprostřed dnešního Husova náměstí až do roku 1921, kdy byla i se sochou sv. Jana Nepomuckého (dílo berounského měšťana Martina de Majo z roku 1729) přemístěna do areálu hřbitovního kostela Zvěstování Panny Marie. Při rekonstrukci Husova náměstí po ničivých povodních v srpnu roku 2002 byla kašna restaurátorsky opravena a vrácena na Husovo náměstí, do jeho horní části. Původní socha sv. Jana Nepomuckého, v minulosti krutě poškozená vandaly, byla umístěna do Muzea Českého krasu, a do kašny byla osazena její kopie.

9. Hřbitovní kostel Zvěstování Panny Marie

mimo území MPZ. Někdy je tento kostel nazýván podle dnes již zaniklého hřbitova „Zábranský“. Jak název napovídá, byl kostel postaven za branami města, a nachází se proto mimo území dnešní městské památkové zóny. Kostel byl postaven roku 1744 na místě původního gotického kostela z roku 1525. Roku 1876 byl opatřen na západní straně věží. Do areálu hřbitovního kostela náleží kostnice z roku 1567 a ohradní zeď s bránou se sochou sv. Jana Nepomuckého.

10. Duslova vila

dům čp. 203 v ulici Politických vězňů. Duslova vila byla postavena v prostoru hradeb v letech 1889 – 90 jako novorenesanční stavba navržená architektem Antonínem Wiehlem. Stavebníkem vily byl významný občan města Berouna, majitel parní pily a realit Martin Dusl. Novostavba vyplnila na severní straně městského opevnění část prostoru parkánu a hradebního příkopu, v části pásu opevnění byla zřízena zahrada a hospodářský dvorek. Dnes jsou v objektu výstavní prostory městské galerie a kanceláře soukromé společnosti, za jejíž významné finanční podpory byl objekt v nedávné době rekonstruován.

Významné osobnosti

Václav Talich (1883 – 1961)

Koncertní mistr. Po vystudování houslové hry na pražské konzervatoři měl Václav Talich angažmá jako dirigent, resp. koncertní mistr, např. v Berlínské či Slovinské filharmonii. Mezi světovými válkami působil v Anglii, Skotsku a Švédsku a povznesl k mezinárodní špičce Českou filharmonii. Světově proslulý dirigent, propagátor děl Dvořákových, Sukových a Smetanových, žil v Berouně s různými přestávkami od roku 1936. Půvabné zátiší nedaleko Berouna, kde Václav Talich od roku 1936 pobýval, a kde také zemřel, nese jeho jméno. Také berounská ZUŠ byla pojmenována po tomto známém dirigentovi. Na počest slavného umělce se koná již od roku 1983 tradiční hudební festival – Talichův Beroun, a v místním Muzeu Českého krasu je stálá expozice věnovaná této významné osobnosti.

Alois Herout (1860 – 1943)

Berounský rodák. Spoluzakladatel české soustavy těsnopisné, o níž napsal řadu učebnic a slovníků.

František Branislav (1900 – 1968)

Berounský rodák – básník a literární teoretik. František Branislav je pro Beroun nepochybně nejvýznamnějším básníkem, jaké kdy město mezi svými rodáky mělo. Již při studiích na Reálném gymnáziu v Berouně začal psát své první verše. V jeho tvorbě nalezneme mnoho berounských motivů.

Jan Schneeweis (1904 – 1995)

Hudební skladatel. V Berouně působil od roku 1940, kdy se stal profesorem na místním reálném gymnáziu. Po svém příchodu do města se ihned zapojil do kulturního života jako pianista, sbormistr, sběratel lidových písní a kritik. Známé jsou jeho úpravy lidových písní, při nichž často sáhl k lidovým písním z Berounska.

František Hampl (1901 – 1977)

Novinář, prozaik. Působil v Berouně v letech 1924 – 1945. Zájem Františka Hampla o veřejný život ve městě se také odrážel v novinářském tisku a další literární tvorbě. Povídky z knihy „Mezi berounskými branami“ vytváří plastický obraz života ve městě v průběhu několika století.

Viktor Palivec (1908 – 1989)

Osvětový pracovník se všestranným zájmem o kulturní historii na Berounsku. Zabýval se kulturní problematikou, jejím vývojem a bohatou ediční činností. 

Heda Průchová (1904 – 1997)

Autorka pohádek, básní, povídek a fejetonů.
Do Berouna se přistěhovala z Prahy a našla zde trvalý domov. Psát začala až v důchodovém věku jako samouk.