SHS ČMS

Vstup pro registrované:

Ohlednutí za uplynulým desetiletím

Minulý rok byl bilančním rokem desetiletého období návratu naší země k demokratické občanské společnosti. Není náhodou, že letošní rok je rokem rekapitulace prvního decennia existence druhé nejvýznamnější celostátní organizace sdružující obce - Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.

Vznik této tematicky specificky zaměřené organizace komunální sféry byl podmíněn některými zvláštními rysy vývoje našeho státu a společnosti před rokem1989. Z těch nejvýznamnějších je třeba zmínit výrazně okleštěnou samostatnost obcí, ideologicky ovlivněnou památkovou péči, resp. zideologizovaný vztah ke kulturnímu dědictví vůbec, a mizivou možnost občanů vstupovat do procesu péče o kulturní dědictví.

Obnovení samostatného postavení obcí bylo jedním z prvních kroků polistopadového demokratizačního procesu. Na radnice přišli po komunálních volbách noví lidé a začali se učit obce svobodně vést. Osvojit si roli svobodného starosty, radního, člena zastupitelstva a v neposlední řadě i odpovědného občana nebylo a dodnes není nijak snadné. Důležitou podmínkou pro výkon rolí ve zvolené reprezentaci obce je schopnost plného nasazení a vůle poctivě pracovat ve prospěch obce a jejích občanů.

Je nutno podtrhnout, že již první porevoluční reprezentace radnic tuto podmínku vesměs splňovaly. Svědčí o tom i fakt, že se velice brzy po listopadové revoluci obnovila celostátní organizace měst a obcí a v jejím rámci začala o daleko bližší spolupráci uvažovat historická sídla jako sídelní útvary, na nichž jejichž vnější tváři i vnitřní struktuře se většinou minulý režim opravdu "podepsal" (viz rozsáhlé asanace uvnitř historických jader (Beroun), zcela nevhodná zástavba na urbanisticky nejexponovanějších částech památkových rezervací a zón (obchodní dům na Jihlavském náměstí), či vybydlená a vylidněná centra historických sídel (Český Krumlov).

V případě vznikajícího Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska nešlo tedy jen o vzájemnou spolupráci, výměnu informací a společný lobbing v oblastech obecného komunálního charakteru. Svoji významnou roli zde sehrál jiný, výše již naznačený společný jmenovatel - faktor kulturního, resp. národního dědictví (kulturní a přírodní dědictví jako celek). Neutěšený stav památkového fondu, porušená sídelní a urbanistická struktura v důsledku absentující či zcela nevhodné péče o městské památky a v neposlední řadě i otevřená možnost porozhlédnout se po jiných evropských historických sídlech volala po nápravě. Odpovědní starostové se chtěli začít vyrovnávat s kulturním odkazem předků svého města i celé své vlasti jinak, než jejich předchůdci.

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska si hned v době svého vzniku vytyčilo cíle, které z jeho programu nevymizely ani nyní a které i dnes vzbuzují respekt a obdiv: Šlo nejen o snahu postupovat společně, informovat se, získávat společně nové poznatky a komunikovat jako celek se zastupitelskými sbory a státní exekutivou - šlo o jednoznačné rozhodnutí postupovat při péči o naše historická sídla komplexně a koncepčně. Za vydatné podpory Sdružení vznikl v roce 1992 vládní dotační Program regenerace MPR a MPZ. Jeho naplňování a snaha o jeho dostatečné vybavení prostředky ze státního rozpočtu se staly úhelnými aktivitami Sdružení.

Celkově lze desetiletí SHS ČMS hodnotit jako období všestranného rozvoje jak vnějšího, tak vnitřního (jeho rozdělení do dvou etap - od r. 1990 SHS ČSM volně spojené se SMO, od r.1993 zcela samostatná organizace - v tomto smyslu nehraje žádnou roli). Rekapitulujícími milníky života organizace jsou sněmy. Za zlomový lze označit IV. řádný sněm, který se konal v Uherském Hradišti v roce 1997. Poprvé vnesl do vnitřního života této organizace prvek dlouhodobější koncepčnosti. Na sněmu byla přijata koncepce činnosti na léta 1997 - 1999. Je logické, že V. řádný sněm konaný v Praze na Žofíně v roce 1999 přijal koncepční dokument pro následující periodu - léta 1999 - 2003. Jasné vědomí toho, co chce Sdružení dosáhnout a jaké kroky hodlá k dosažení svých záměrů učinit, je základem kvantitativního i kvalitativního rozvoje aktivit této organizace. Pohled na uplynulé desetiletí opřený o příslušnou faktografii dovoluje vyslovit několik shrnujících hodnotících konstatování:

SHS ČMS je dnes:

  • největší nevládní neziskovou organizací zabývající se péčí o kulturní dědictví,
  • druhou největší organizací v ČR sdružující obce,
  • organizací se stabilizovanou členskou základnou a funkční vnitřní organizační strukturou,
  • partnerem MK, MMR, MŽP,
  • partnerem orgánů vrcholných zastupitelských sborů,
  • partnerem odborných státních institucí působících v oblasti péče o národní dědictví,
  • partnerem nezávislých neziskových organizací zabývajících se péčí o národní dědictví,
  • organizací významně ovlivňující široce vymezený proces regenerace našich historických sídel a významně přispívající ke kvalitativní proměně vztahu k národnímu dědictví v obecném povědomí,
  • národním garantem Dnů evropského dědictví (Dnů otevřených dveří památek) a Mezinárodního dne památek a sídel,
  • organizací budující v oblasti své působnosti evropské kontakty.

SHS ČMS považuje připomínku svého prvního desetiletí za významnou událost. Proto je jeho hlavní oslava spojena s tak významnou akcí, jakou je Národní zahájení Dnů evropského dědictví. Ne náhodou se tento slavnostní akt odehraje v historickém sídle, které je jednou z jeho kolébek - v Litomyšli. Během uplynulých deseti let se v orgánech Sdružení vystřídala celá řada dělných a úspěšných komunálních politiků. Sdružení spolupracovalo nebo se dostalo do kontaktu se spoustou zajímavých a významných osobností naší politiky, kultury, vědy, umění. Všem těm, kteří jakkoli přispěli k tomu, že se SHS ČMS může dnes směle a s pýchou ohlížet za svým prvým desetiletím, zbývá vyslovit upřímné poděkování. Celé naší občanské veřejnosti je pak určeno ujištění, že pomyslné dveře Sdružení jsou vždy otevřeny všem těm, co to s naším národním dědictvím, s našimi historickými sídly s celou naší zemí myslí dobře.

« předchozí stránka